1015
EN CZ
HISTORIE - akce A – Z - PODROBNÉ INFORMACE
vše  A  B  C  D  E  F  G  H  I  J  K  L  M  N  O  P  R  S  T  V  W  Y  Z  
SUZANNE VEGA
web headlinera

  • Kongresové centrum, společenský sál
  • 19. 06. 2003 - začátek 20:00


    Předprodej
  • Ticketportal
  • SUZANNE VEGA - Klik pro originální velikost
    Recenze / článek k akci
    Hvězda Vega zářila dospělým jasem
    Sevřená sestava, postavená na třech kytarách a bubnech, zvládla všechny barvy muziky Suzanne Vegy.



    Tato americká písničkářka, známá i domácímu publiku, se prosadila v polovině 90. let. Čtvrteční koncert v pražském Kongresovém centru kopíroval její nedávné kompilační album Retrospective: The Best Of Suzanne Vega. Mimo vzpomínkový plán Vega zařadila například čerstvější píseň Windows Walk, již nahrála na předloňské album Songs In Red And Gray. Obavy, zda má Vega ještě co říci, se rozplynuly s úvodními písněmi Tired Of Sleeping, Caramel nebo (I ll Never Be) Your Maggie May. Neokázalost a civilní uhrančivost, schopnost vtáhnout posluchače do písně i v tichých tónech, se nezměnily. V jejím hlase zůstala i jitřní znělost, která se tak dobře hodí ke zvonivým beatovým skladbám In Liverpool nebo Marlene On The Wall. Dívčí tóny doplnilo hlubší, takřka šansoniérské zabarvení v písních Penitent či The Queen And The Soldier. I z nejstarších songů z 80. let (Luka nebo Small Blue Thing) Vega vyrůstala jako osobnost, která jim umí dát příchuť zkušenosti a dospělosti. Dobře to korespondovalo s hudebním doprovodem, zaranžovaným v každé skladbě jinak. Například melodie Calypso se vláčně vlnila kultivovaným latinským rytmem, zatímco v Blood Makes Noise se řízná muzika zahustila předtočenými, suše rytmickými zvuky. Vega si zazpívala i folkařsky sólově, podobně jako když začínala v newyorských klubech, nebo jí přitakávala jen baskytara či elektrická kytara. Když došlo na hit Toms Dinner, stačilo luskání prsty a nesmělý potlesk publika, které zpívalo samo dvouslabičný refrén. Vega se neomezila na suché uvádění repertoáru a klopotně vyslovované: "Dekuji." Vtipně vyprávěla například o své písňové postavě Maggie May či o původu skladby Gipsy. A vzpomněla si, že v roce 1990 vystupovala v Praze poprvé. Vega zraje se svou muzikou. To se dá říci jen o osobnostech, které nesmetly příboje hudebních trendů. Na české scéně k nim patří Oskar Petr, který vedl předkapelu v sestavě s kolegou Jiřím Bílým. Bytelné písně z novinky Fabrica Atomica občas překrývaly neusazený doprovod, romantický hlas Oskara Petra stabilitu skupiny vyrovnával. Skladba Zmrzlinář dala vzpomenout na kapelu Marsyas, ve které Petr dříve působil, zatímco Dylanovou písní Knockin On Heavens Door kapela vzdala poctu bluesmanovi Petru Kalandrovi.

    autor: Vladimír Vlasák, MFDnes
    1015