1015
EN CZ
HISTORIE - historie akcí - PODROBNÉ INFORMACE
vše  2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 1992 1991
G-LOVE & SPECIAL SAUCE

  • support band - Pete Droge
  • Lucerna Music Bar
  • 20. 04. 1998 - začátek 20:00
  • Recenze / článek k akci
    G. Love rozhoupal při koncertu publikum v Lucerna Music Baru

    Po dvouleté odmlce, kdy v roce 1996 dvakrát vyprodal palác Akropolis, přijel do Prahy koncertovat filadelfský muzikant G Love se svou kapelou Special Sauce. Úvod pondělního koncertu v Lucerna Music Baru obstaral v tuzemsku spíše neznámý interpret Pete Droge doprovázený čtyřčlennou skupinou, která předváděla spíše klasický rock'n'roll. Na potíže se zvukem doplatili o chvilku později G Love and Special Sauce, když v úvodu vystoupení zcela vypověděl službu levý reproduktor. Koncertní repertoár sestavil G Love důmyslně. Samozřejmě neopomněl své první album, které mu přineslo úspěch nejen na klubové scéně. Jedním z emotivních vrcholů pak byla titulní skladba z jeho druhé desky Coast To Coast Motel nebo temné vyznání své lásky k blues. Zazněla také ukázka z jeho stylově odlišné country kompilace Gone Country, která zde byla exkluzivně v prodeji. Sympatický chlapík v poněkud retro obleku, přestože není zrovna excelentním zpěvákem ani kytarovým virtuosem, dokázal Lucerna Bar rozhoupat směsí rafinovaného kytarového rocku s prvky blues, jazzu, funku, rapu i mnoha nedefinovatelných zvuků a stylů. Zvláštní uznání a opakovaný aplaus si vysloužil i basista, jehož G Love představil jako Jimmyho Jazze.





    autor: (rem), MF Dnes 22. 4. 1998
    G. Love and Special Sauce rozjařil své věrné

    Na pondělní koncert americké skupiny G. Love and Special Sauce se publikum dostavilo v počtu více než hojném a dostalo přesně to, za čím do pražského Lucerna Music Baru přišlo. Hvězdy večera nastoupily po krátkém vystoupení písničkáře Petera Drogea a jeho kapely a od počátku bylo jasné, že všichni zúčastnění byli toho večera pevně rozhodnuti se dobře bavit. Především v zadní části nepříliš dobře ozvučeného parteru spokojený ryk přehlušoval samu hudební produkci. Ve srovnání s prvním pražským vystoupením G. Love and Special Sauce před třemi lety bylo zřejmé, že kapela od té doby udělala značný pokrok. Především rytmika zněla spolehlivě a basista Jimmy Prescott i bubeník Jeff Clemens se občas pouštěli do delších sól, jež by sice na jazzovém festivalu asi příliš pozornosti nevzbudila, v kontextu pondělního večera však byla příjemným osvěžením. Frontman kapely G. Love se diváky nesnažil přesvědčit o tom, že je kytarový virtuos, jeho nakažlivý úsměv a občasné taneční kreace však ledacos vynahradily. Na svém vystoupení kapela zprostředkovala své rapem kořeněné taneční blues jako v pravém slova smyslu lidovou zábavu. S trochou fantazie si návštěvník mohl představovat, že se ocitl na večírku česačů bavlny, kteří si užívají po skončení pracovního dne. Hudba G. Love and Special Sauce se totiž nehodí ke dlouhým osamělým večerům, za nichž by si člověk chtěl ujasňovat smysl života. Jejich muzika je družná a nejlépe se poslouchá v kruhu přátel. V pondělí se dýchalo v rytmu G. Love and Special Sauce tak intenzivně, až se orosily stěny.


    autor: Ondřej Štindl, Lidové noviny 22. 4. 1998
    Zvuk starých nástrojů počítače nenapodobí
    Americká skupina G. Love and Special Sauce v pondělí koncertovala v Praze. Bubeník Jeff Clemens a basista Jimmy Prescott poskytl

    LN: Vaše písně jsou zřetelně inspirované tradiční, především černou hudbou. Ale počátkem devadesátých let, když jste začínali, nabízela média mladým úplně jiné vzory než nějaké staré bluesmany.%%Prescott: Nevěnovali jsme velkou pozornost tomu, co nabízela média. Zajímala nás hudba 60., 50., někdy i 40. let. Vyrůstali jsem s rokenrolem a postupně se dostali k hudbě, jež stála u jeho kořenů. Vždycky je důležité jít ke kořenům. %%Clemens: Člověk se vždycky vztahuje k něčemu, co chápe. Třeba počítače mi nic neříkají, ani žádný nemám. Ale stará jazzová nebo funková hudba mi říká hodně. Desky, které ke mně promlouvají, jsou většinou alba od Verve nebo Blue Note.%% LN: Z vašich desek je také cítit bezproblémová radostnost. V době, kdy jste začínali, se ale většina kapel zaobírala vlastními frustracemi – Nirvana třeba zpívala pověstný verš: Nenávidím se a chci umřít! Byli jste vůči tomu v nějaké vědomé opozici?%% Prescott: Tohle má většinou na svědomí náš frontman G. Love. Dívá se na život radostně, vůbec není depresivní. I když jeho hudba má taky svou vážnou stránku.%% Clemens: Na začátku osmdesátých let byly dobré rockové kapely, třeba Ramones. Ale naši současníci, kapely takzvané generace X..., asi nikdy neslyšeli pořádnou bluesovou desku. Dělají jenom nudnou hudbu rozčíleného bílého muže.%% Prescott: Já bych je zas tak nezatracoval. Smyslem blues je taky přinést katarzi, uvolnit hněv nebo smutek. Ponoří se do hudby a stav světa nebo jeho života najednou už není tak důležitý. I kapely, o kterých jsme tady mluvili, svým posluchačům možná přinášejí něco podobného.%% LN: Uvažujete někdy o tom, že byste ve svých písních využili moderní technologie?%% Prescott: Už od dob založení kapely dáváme přednost starým věcem, starým nástrojům. Každý z nich má unikátní zvuk, jaký se pomocí počítače napodobit nedá. Nejsme proti technologii, má v hudbě, třeba při nahrávání, svoje místo. Když člověk poslouchá hudbu z konce osmdesátých let, dá se přesně odhadnout, v jakém roce vznikla podle používání různých strojů , které v té době postupně přicházely do módy. Když hrajete na staré nástroje, je hudba nadčasovější.%% Clemens: House a techno jsou vlastně výhradně strojová hudba. Každý dneska může udělat desku, stačí mít počítač.%% Prescott: Na house parties se lidi dostávají do transu poslechem hudby, která je stoprocentně strojová. Snad by bylo lepší, kdyby třeštili u něčeho trochu lidštějšího. Takhle se sami budou brzy podobat strojům. Myslím, že je to nebezpečné.




    autor: ndl, Lidové noviny 22. 4. 1998
    1015