1015
EN CZ
HISTORIE - historie akcí - PODROBNÉ INFORMACE
vše  2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 1992 1991
VÄRTTINÄ
web headlinera

  • support band - Tam Tam Orchestra
  • Divadlo Archa
  • 22. 10. 2000 - začátek 20:00

    Vstupné: 480 Kč
  • VÄRTTINÄ - Klik pro originální velikost
    Recenze / článek k akci
    Värttinä? Cherchez la femme
    V desetičlenné finské skupině Värttinä, která vystoupila v neděli v pražské Arše, početně převažují muži nad ženami.


    Avšak energetická převaha, jež rozhoduje o celkovém vyznění koncertu, spočívá na straně čtveřice atraktivních žen-zpěvaček. Předsunuty do první linie pódia a vybaveny mikroporty, zastanou tři čtvrtiny všeho, co ještě podporuje tu nejlepší pověst, jež tradicionalistický soubor Värttinä provází: když zpívaly jednu z písní a capella, vyzněla mnohem přesvědčivěji než dvě instrumentální, spíše účelové skladby doprovodného mužského bandu v polovině koncertu, kdy se zpěvačky – modrá, černá, červená a fialová – odešly převléknout do jiných barev a kostýmů. Värttinä adaptující lidové písně si podává ruce s hudbou, jíž se říká – a to často s pejorativním nádechem – pop. Jenže pootočme úhel pohledu: to spíš Värttinä podává stagnujícímu popu pomocnou ruku a činí z něho opět atraktivní, především hudební fenomén.





    autor: Ivan Hartman, MF Dnes 24. 10. 2000
    Värttinä: finská hudba s tuhým kořínkem
    Představitelé tradiční severské hudby příjíždějí již podruhé zahrát pražskému publiku Koncert finské skupiny Värttinä se koná v neděli 22. října v Divadle Archa v rámci série Helsinky v Arše.

    Následující rozhovor po telefonu poskytl Janne Lappalainen, hráč na saxofon a bouzouki.






    Vaši zemi střídavě okupovali Rusové a Švédi, nezávislost jste získali podobně jako Československo roku 1918. Jakou roli sehrála v tomto procesu kultura?
    %%Lidé čerpali z finských tradic sílu, na počátku století se lidovým uměním inspirovala řada malířů a skladatelů – to patří k finské identitě.




    Myslíte si, že i dnes cítí Finové nějakou povinnost svoji lokální kulturu chránit – třeba před globalizací?
    %%Finové v tomhle směru získali značnou sebedůvěru, své kultuře věří. My jsme otevření celému světu a nemáme strach, že bychom o naše národní dědictví přišli.




    Řada z vašich písní pochází z původně finské Karélie, jejíž velká část po druhé světové válce připadla Rusku. Jak se tato anexe promítla do hudby?
    %%Spousta obyvatel tehdy odtud utekla do Finska – jinak by se museli nechat poruštit, přijmout ruská jména a zpívat ruské písničky, což nemohli dopustit, protože ta hudba byla součástí jejich historie. Oni si v tomto směru leccos prožili už předtím: mnohé z jejich písní pocházejí z předkřesťanských dob a církev se dlouhou dobu snažila je vymýtit.




    Värttinä existuje už osmnáct let, rok od roku vystupuje ve větších sálech a získává nové posluchače. Hrajete lepší hudbu než dříve, anebo tady působí stoupající zájem o etnicky vyhraněnou hudbu?
    %%Naše hudba se neustále mění, my se přitom samozřejmě zlepšujeme i jako muzikanti a víc jezdíme po světě. V Evropě třeba před takovými deseti lety nikdo finskou hudbu neznal ani se o ni nezajímal, dnešní posluchači jsou o cizích kulturách mnohem informovanější.




    Ze kterých evropských zemí jste si odnesli nejsilnější zážitky?
    %%Ze Španělska – a také z Maďarska. Letos v létě jsme vystupovali na obrovském festivalu Sziget v Budapešti. I když jsme v Maďarsku hráli poprvé, lidé tam s námi zpívali naše texty.




    Ve finštině?
    %%Ano, dost nás to překvapilo. I když Fin se s Maďarem nedomluví, oba jazyky jsou spřízněné.




    V současné sestavě má Värttinä deset členů – z čehož jsou čtyři energické ženy. Nedochází v sestavě k bojům?
    %%V naší kapele to funguje jako v rodině, v níž vedle sebe žijí silné povahy odlišného založení – ale naše konflikty probíhají spíš v rovině vážných diskusí.




    Přitom ale neexistuje mnoho skupin, které to spolu vydržely 18 let. Co vás drží pohromadě?
    %%Naše kapela prošla změnami, z původních členů zůstali dodnes jen tři. Värttinä vytvořila zcela unikátní styl, nikdo jiný tak nehraje to je splněný sen každého muzikanta a pro nás silná motivace udržet skupinu pohromadě.




    Värttinä zkouší nástroje z celého světa: didjeridoo z Austrálie, flétnu kaval z Bulharska, alikvotní zpěv z Asie... Existuje něco, do čeho byste se naopak nikdy nepouštěli? Co takhle elektrické nástroje?
    %%Zatím nás nenapadlo, že samplery a podobné přístroje by nás mohly nějak obohatit, máme ještě spoustu zdrojů, které jsme nevyzkoušeli. Já osobně mám nejraději akustické nástroje, mají krásný zvuk, znějí jak lidský hlas.




    Bouzouki, na které hrajete, je původně řecký nástroj. Proč jste se pro něj rozhodl?
    %%Já hraji na irské bouzouki. Irové si ten nástroj přivlastnili, začali na něj hrát úplně jinak než Řekové a změnili i jeho konstrukci. Díky průraznému zvuku se do finské hudby velmi dobře hodí.




    Existují jiné spojitosti mezi finskou a irskou hudbou?
    %%Spousta Finů má irskou hudbu ráda a Irové rádi pijí stejně jako Finové. Kdykoli se setkám s nějakým Irem, získám pocit spřízněnosti.


    autor: Petr Dorůžka, Lidové noviny 20. 10. 2000
    1015