1015
EN CZ
HISTORIE - historie akcí - PODROBNÉ INFORMACE
vše  2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 1992 1991
ANDREA BOCELLI
web headlinera

  • Sazka Arena
  • 02. 10. 2005 - začátek 20:00

    Mediální partneři
  • Právo
  • Outdoor Akzent
  • Euro

    Vstupné: 750 Kč, 990 Kč, 2000 Kč, 3000 Kč, 4500 Kč, vstupenky GOLD 7000 Kč a vstupenky Platinum 9000 Kč v prodeji na všech prodejních místech Sazka a.s., telefonicky na call centru 266 121 122 a online na

    Předprodej
  • Sazka Ticket

    "Věci, které nevidím, cítím srdcem."

    Sen jednoho z nejslavnějších zpěváků světa začal v Toskánsku, na venkově. V místě, které často zachycují malíři, kde se odehrává řada nádherných oper. Pochází z vesnice Lajatico nedaleko Pisy. Narodil se s nevyléčitelnou oční chorobou, která způsobila, že ve dvanácti letech oslepl.

    Andrea Bocelli má doma malé nahrávací studio, klavír a rozsáhlou sbírku desek s vážnou hudbou. Vystudoval sice práva na univerzitě v Pise, nicméně hudba ho přitahovala stále víc a víc. "Inspirovaly mě operní árie z Pucciniho a Verdiho tvorby. Jsou nádherné," říká Andrea Bocelli a dodává: "Tehdy jsem byl také fascinován hlasem italského tenora Franka Corelliho. Moje matka na to dnes moc nevzpomíná, ale tenkrát nebyla ráda, že mě přitahuje hudba. Chtěla, abych dostudoval univerzitu. Život zpěváka jí připadal nejistý. Chápu ji. Na drsném toskánském venkově by tahle profese nikoho pořádně neuživila."
    Po absolutoriu univerzity pracoval rok jako právník. Jednoho dne však zjistil, že jeho idol, tenor Franco Corelli, dává nedaleko jeho bydliště soukromé hodiny zpěvu. Andrea k němu začal chodit. Po večerech si vydělával hrou na piano v pisánských barech (hrál melodie od Sinatry, Aznavoura...), přes den se učil správně zpívat. Rodiče však byli proti. "Byl jsem pevně rozhodnutý. Pochopi1 jsem, že zpívání je pro mě obrovsky důležité. Neměl jsem ale odvahu říci to svému otci do očí. Napsal jsem mu proto dopis. Byla to doba, kdy jsem měl neustále dojem, že se rodiče až příliš strachují o moji budoucnost."

    Superhvězda jménem Bocelli se zrodila v roce 1992. Od barového piana se v průběhu několika měsíců vyšvihl na mezinárodní pěvecké nebe. Vše začalo tím, že italskému zpěvákovi Zuccherovi poslal Andrea svou nahrávku. Zucchero tehdy potřeboval druhý hlas do duetu Miserere, do písně, která se dodnes zpívá po celé západní Evropě při různých slavnostních příležitostech. "Zucchero mi zavolal, nabídl mi spolupráci a já byl v sedmém nebi," vzpomíná Bocelli.

    Druhý velký úspěch přišel o dva roky později, v roce 1994. Andrea byl pozván na písňový festival v San Remu. Dosáhl absolutně nejvyššího počtu bodů v historii této soutěže a suverénně vyhrál první cenu. Objevil se ze dne na den a svým krásným hlasem smetl všechny své evropské konkurenty. Brzy nato nahrál své debutové album "Il mare calmo delta sera". Pořádá šňůru úspěšných koncertů. Jeho školený hlas v pop písničkách se rázem zalíbil italskému publiku. A nejenom italskému. Alba Romanza, nebo (nejnovější) Sacred Arias s nenapodobitelně zazpívanou vánoční písní Tichá noc mají obrovský úspěch v Německu, Francii, Británii, Nizozemsku...

    Bocelli se stal jedním z nejvýraznějších hlasů. Natočil řadu duetů s hvězdami jako Luciano Pavarotti, Bryan Adams, Celine Dion, Sarah Brightman nebo Eros Ramazzotti.

    Velice rád objevuje nepoznané. Není to tak dávno, co přijal pozvání do jednoho parašutistického klubu. Bez jakýchkoli předchozích příprav se ještě téhož odpoledne vrhl střemhlav z letadla letícího několik tisíc metrů nad zemí. Sám říká: "Vždy jsem měl rád maximálně aktivní život a nesnáším čekání. Má profese mě trochu omezuje. Posuďte sami: letiště, hotelový výtah, vybalit kufr, pódium a zase letiště, další hotel... Pokud jste na výsluní, musíte cestovat po světě, zpívat v divadlech a bojíte se, že byste mohli jednoho dne ztratit kontakt s obyčejným životem. Proto si pokaždé vychutnávám chvilky, kdy jsem zase zpátky doma, v Toskánsku, a mohu sedět za pianem a zpívat jen tak pro radost několika přátelům," dodává skromně zpěvák, jehož nádherný hlas obdivují miliony.

    Jako tenor je Andrea Bocelli v nejlepších letech a jeho výkony na jevištích celého světa jsou famózní. Naposledy mu v Praze vstoje aplaudovala vyprodaná T-Mobile Arena. Pokud jste tam nebyli máte co dohánět, pokud ano, pak víte, že tento zážitek si nenecháte ujít.



  • ANDREA BOCELLI - Klik pro originální velikost

    ANDREA BOCELLI - Klik pro originální velikost
    Recenze / článek k akci
    Bocelli: panoráma italské hudby i výlety jinam

    Nedělní koncert italského tenoristy Andrey Bocelliho byl avizován s příkladným předstihem. Důvodem jistě nebylo samotné jméno interpreta, to dnes bez problémů zaplní koncertní síně, jako spíš místo konání a pravděpodobně i předpokládaný program.

    Pořádající agentura umístěním Bocelliho koncertu do Sazka Areny na jedné straně vyšla vstříc četným zájemcům o vystoupení tohoto umělce, na druhé straně však musela počítat s tím, že příznivci operního zpěvu a klasické hudby bude přijato s rozpaky.

    Andrea Bocelli prohlašuje, že si programy svých koncertů sestavuje sám a vychází především z italské hudby. Této zásadě zůstal věrný i tentokrát. Pro Prahu připravil dvacet čtyři čísel, o něž se podělil se sopranistkou Paolou Sanguinettiovou, a samozřejmě vyváženě obě poloviny koncertu uvedl a proložil celkem čtyřmi orchestrálními vstupy v provedení Českého národního symfonického orchestru s dirigentem Marcellem Rotou.

    Jádrem pražského koncertu byly písně, tentokrát především neapolské, včetně těch nejslavnějších jako Torna a Surriento Ernesta De Curtise (a další dvě skladby tohoto neapolského autora), Leoncavallova Mattinata či Di Capuova O sole mio. Zajímavým dramaturgickým prvkem bylo v tomto kontextu začlenění komorní romance Stanislava Gastaldona Musica proibita i orchestrální Bizetův Farandol z opery Arlézanka, který vychází z provensálských lidových melodií.

    V operních číslech Bocelli v první polovině programu volbou tří árií a jednoho dueta z oper Giacoma Pucciniho (Gianni Schicchi, Tosca a Bohéma) připomíná rodné Toskánsko. Také text proslulé sopránové árie O mio babbino caro obsahuje četné odkazy na Florencii, tak jako celá opera Gianni Schicchi. Milovníky tohoto žánru jistě potěšil přípitek z Traviaty v podání obou sólistů a předeher k Bizetově Carmen a Rossiniho Vilému Tellovi.

    Kromě písní a operních árií tentokrát Bocelliho inspirovala i operetní tvorba, konkrétně Franz Lehár a jeho Země úsměvů a Veselá vdova. Panoráma italské hudby pak ještě doplnily melodie Nina Roty k Felliniho filmu Amarcord v podání Českého národního symfonického orchestru.

    Koncert sice nebyl zcela vyprodán, ale i tak byl počet zájemců o klasickou hudbu impozantní. Publikum přijalo Andreu Bocelliho i další umělce vřele a vzhledem k množství shromážděnému v obrovské moderní aréně bylo až neuvěřitelně soustředěné. Rušivě působily jen kontinuální blesky fotoaparátů a v některých místech časté pracovní zvuky vycházející ze zázemí arény. Nezvyklé také byly osvětlené obrazovky či displeje různých kamer a nahrávacích přístrojů na klíně řady lidí, ve zvláštním kontrastu s přísnou "letištní" osobní kontrolou každého návštěvníka. Ta však v době atentátů žádné patrné rozhořčení ostře sledovaných nevyvolá.

    K úvaze o vhodnosti prostředí, nastolené v úvodu, jen ještě dodejme, že publikum v Sazka Areně, byť sestávalo ze všech věkových kategorií, nepochybně dává přednost klasické hudbě a tu také velmi soustředěně poslouchalo. A možná mu v prostředí ne zrovna klasickém pomohly i velkoplošné obrazovky přinášející detaily vokálních sólistů, dirigenta i orchestrálních hráčů. Přenos výrazu a niterných prožitků umělců se bezprostředností i kvalitou obrazu s televizí srovnat nedá. Podle reakcí diváků i velký moderní prostor může být při správném ozvučení vhodným prostředím pro tento typ koncertů.

    autor: Marie Kronbergerová, Právo
    Andrea Bocelli rozechvěl svým hlasem Prahu

    Nevidomý italský tenorista Andrea Bocelli vystoupil v neděli v pražské Sazka Areně. Diváků zazpíval árie ze známých operních děl i populární italské písně.
    Své vystoupení zpestřil duety se sopranistkou Paolou Sanguinettiovou, která několikrát zazpívala i sólově.
    Oba doprovázel Český národní symfonický orchestr pod taktovkou dirigenta Marcella Roty, který s Bocellim vystupuje na jeho evropském turné Sentimento.
    Koncert začal se zhruba dvacetiminutovým zpožděním. Z větší části zaplněné hlediště arény přivítalo Bocelliho na pódiu dlouhým potleskem.
    Hlasité ovace sklidil i za každé své vystoupení. S blížícím se závěrem zněly z hlediště stále častěji výkřiky "bravo".
    Své vystoupení ukončil tenorista spolu s Paolou Sanguinettiovou duetem Verdiho La Traviaty. Obecenstvo si ale vynutilo tři přídavky.
    S Pražským publikem se Bocelli rozloučil písní Time to Say Goodbye. Za to ho lidé ocenili dlouhotrvajícím potleskem vstoje.
    Bocelli do arény přilákal snad všechny věkové kategorie. Velkou část publika tvořili mladí lidé. Vzhledem k Bocellimu stylu a zřejmě i místu konání volili posluchači většinou neformální oblečení.
    Koncert se uskutečnil bez jakýchkoli problémů. Neohrozila ho ani blízká havárie potrubí, ze kterého unikla teplá voda. Přívody tepla a teplé vody byly kvůli tomu odpoledne uzavřeny v několika ulicích v Praze 9.
    Italský sedmačtyřicetiletý tenorista, který se pohybuje na pomezí klasiky a popu, měl v Praze recitál už podruhé. Poprvé zde samostatně vystoupil v roce 2003 a přilákal asi 11 tisíc lidí.
    V roce 1999 účinkoval spolu se skupinou R.E.M. a zpěvačkou Cher na předávání výročních cen Akademie populární hudby.
    Rodák z Toskánska je ve svém žánru už mnoho let nejlépe prodávaným umělcem na českém trhu i ve světě. Jeho nahrávka Romanza drží v Česku od druhé poloviny 90. let rekord nejprodávanějšího zahraničního alba všech dob.
    Jeho příznivci a kritici se nemohou shodnout na tom, zda je jeho popularita jen vydařeným marketingovým tahem nebo jestli je právem považován za špičkového tenoristu.
    Do povědomí publika se dostal v roce 1992, kdy ho při konkurzu objevil jeho krajan Zucchero. Díky němu se seznámil s Lucianem Pavarottim. V roce 1994 vydal své první album. Jeho nejnovější nahrávkou je Werther, kterou vydal letos v březnu.

    autor: ČTK
    1015