1015
EN CZ
HISTORIE - historie akcí - PODROBNÉ INFORMACE
vše  2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 1992 1991
LUCIANO PAVAROTTI
web headlinera

  • Sazka Arena, Praha
  • 20. 04. 2005 - začátek 20:00

    Mediální partneři
  • Právo
  • Radio Impuls
  • Outdoor Akzent
  • Euro

    Vstupné: 5. kategorie - 750, 4. kategorie - 990, 3. kategorie - 2000, 2. kategorie - 3000, 1. kategorie - 5000, gold - 7500 a platinum - 10 000 Kč na všech prodejních místech Sazka

    Předprodej
  • Sazka Ticket

    V dubnu přivítáme v Praze jednoho z největších žijících umělců.

    LUCIANO PAVAROTTI - "Farewell Tour 2005"

    Koncert začne ve 20 hodin a bude trvat přibližně devadesát minut. Jako host vystoupí sopranistka Simona Todaro. Doprovodný orchestr bude řídit Leon Magiera.

    Luciano Pavarotti se narodil 2.října 1935 v italské Modeně jako syn amatérského zpěváka a pekaře. Zpívat začal v místní sboru" Gioachino Rossini", se kterým vyhrál mezinárodní soutěž. Tento okamžik byl možná rozhodující pro jeho další pěveckou kariéru. Zahájil studium zpěvu a v roce 1961debutoval v roli Rodolfa v "La Boheme".
    Následovaly roky strmého uměleckého růstu. V roce 1972 debutoval v Metropolitní opeře. Mezinárodní věhlas mu nepřinesla jen brilantní technika a jeho pověstné vysoké " C ", ale především emotivní podání jeho partů, dokonalá barva, síla a jedinečnost jeho hlasu. Luciano Pavarotti lámal rekordy v prodejích nosičů s klasickou hudbou i rekordy v návštěvách. Všude, kde se objevil, se mu dostalo pozornosti , které se do té doby dostávalo jen státníkům nebo rockovým hvězdám. Jeho hlas dokázal v roce 1993 přilákat půl milionu fanoušků do newyorského Central Parku, rok na to jeho vystoupení shlédlo přes 300 000 Pařížanů.
    Svůj talent a schopnost poutat pozornost neváhal dát do služeb dobra. A to, když legendárním koncertem "Pavarotti and Friends", shromáždil miliony dolarů na dobročinné účely. Je také činný ve své nadaci "United Nations Messenger of Peace". V loňském roce se rozhodl své zkušenosti a umění předávat dál - zdarma vyučuje zpěv ve své rodné Modeně.
    Luciano Pavarotti říká : "Má práce je pro mě vším. Zkouším překročit své limity a být nejlepší, jak to jen lze. Ve svém životě se nepovažuji za perfektního a je spousta věcí, které bych měl dělat lépe. Ale pokud stojím na podiu, udělám cokoli, abych nejlepším byl."

    -

    Luciano Pavarotti
    se narodil pod šťastnou hvězdou. K výjimečnému nadání přidal vlastní píli a vypracoval se ve vynikajícího interpreta s unikátním hlasem a charismatickým přednesem. To samo o sobě by ale k postupu mezi nejvyhledávanější celebrity showbussinessu nestačilo.
    Oslnivý úspěch, který nemá v operním světe obdoby, přineslo nejen jeho pověstné neopakovatelné vysoké ´C´, ale i jeho italský šarm, pohledná tvář a v neposlední řadě také aktivita manažera Herberta Breslina.
    Letos sedmdesátiletá italská hvězda operních a koncertních jevišť se definitivně loučí se svojí aktivní kariérou. Ačkoliv již dříve prosákly informace o možném závěru Pavarottiho pěvecké dráhy, zdá se, že tentokrát to tenorista skutečně myslí vážně.
    A rozloučení pojal ve velkém stylu. Šňůra Farewell Tour 2005 s podtitulem A Night To Remember trvá několik měsíců a Pavarotti zavítá do více než třiceti měst na několika kontinentech.
    „Turné je dlouhé, ale já jsem nikdy nevystupoval každou noc jako rockové hvězdy“ řekl slavný tenor při zahájení finálního dějství své více jak čtyřicetileté pěvecké dráhy.
    Českému publiku se světový tenor číslo jedna nepředstaví letos v dubnu poprvé. První pražské vystoupení Luciana Pavarottiho se s ohromným úspěchem uskutečnilo v roce 1996. Pěvec s nezbytným bílým kapesníčkem v ruce před nadšeným obecenstvem nezapřel svoji srdečnou povahu a umění získat diváky na svou stranu.
    Koncert začne ve 20 hodin a bude trvat přibližně devadesát minut. Jako host vystoupí sopranistka Simona Todaro. Doprovodný orchestr tvoří Pražská komorní filharmonie pod vedením Leona Magiery.

    -

    Záštitu nad koncertem Maestra Luciana Pavarottiho v rámci „Farewell Tour 2005“ , pořádaným Agenturou 10:15 v Sazka Areně 20. 4. 2005 převzal primátor hlavního města Prahy MUDr. Pavel Bém.

    Luciano, jakožto letos sedmdesátiletá hvězda operních a koncertních jevišť, se definitivně loučí se svojí kariérou. Ačkoliv již dříve prosákly informace o možném závěru pěvecké dráhy, zdá se, že tentokrát to tenorista skutečně myslí vážně.

    A rozloučení pojal ve velkém stylu. Šňůra „Farewell Tour 2005“ s podtitulem „A Night To Remember“ trvá několik měsíců a Pavarotti zavítá do více než třiceti měst na několika kontinentech.

    Pražský koncert začne ve 20 hodin a bude trvat přibližně devadesát minut. Jako host vystoupí sopranistka Simona Todaro. Doprovodný orchestr bude řídit Leon Magiera.

    -

    Luciano Pavarotti přiletí do České republiky speciálem z Rotterdamu již několik dní před samotným koncertem, který se uskuteční 20. dubna 2005. Do Prahy se osobně velmi těší a přicestuje dříve, aby si ji stihl opravdu prohlédnout a také proto, aby se v místním středoevropském prostředí aklimatizoval. Ještě před jeho příjezdem dorazí do Prahy jeho produkční tým, který navštíví Sazka Arenu, aby zajistil vše potřebné. Bude totiž zapotřebí speciálně upravit a dovybavit jak zázemí koncertu v Sazka Areně, tak zázemí hotelu, kde bude maestro ubytován v prezidentském apartmá . Jako většina hvězd první velikosti má své specifické nároky a požadavky, které je třeba splnit a jeho produkční tým velmi dbá na každý detail. Do Prahy spolu s ním přicestuje i zbytek jeho týmu včetně fysioterapeuta, hlasového specialisty, nebo jeho osobního kuchaře, celkem asi 20 osob.

    Spolu s Lucianem Prahu navštíví i jeho neteř, sopranistka Simona Todaro, která v rámci koncertu rovněž jako host vystoupí. Před samotným vystoupením absolvuje Luciano dvě zkoušky s Pražskou komorní filharmonií. Uspořádána bude také tisková konference a poskytnuty exkluzivní rozhovory. Samotný koncert začne ve 20 hodin a bude trvat přibližně devadesát minut. Orchestr bude řídit Leon Magiera.

    V rámci pořádaného Farewell Tour – Night To Remember („Turné na rozloučenou – Večer, na který se nezapomíná“) bude možné vidět a slyšet živě Maestra Luciana Pavarottiho naposledy. Nadále se bude věnovat pouze pedagogické činnosti. Pro zajímavost – své hodiny poskytuje Luciano Pavarotti vybraným talentům zcela zdarma.

    Záštitu nad koncertem Maestra Luciana Pavarottiho v rámci „Farewell Tour 2005“ převzal primátor hlavního města Prahy MUDr. Pavel Bém.

    -

    Luciano Pavarotti – biografie
    „Když se narodil, Bůh políbil jeho hlasivky,“ prohlásil o Pavarottim americký hudební kritik Rodolfo Celletti. Při návštěvě před několika lety mu Pavarotti odpověděl: „Když jsem jako chlapec zpíval doma na dvoře, mnozí sousedé protestovali a okřikovali mě, jen abych s tím přestal. Vůbec nejsem přesvědčen, že jsem se narodil s výjimečným hlasem.“
    Spíše se domnívá, že si svůj hlas vybudoval postupně a s nejednou obětí. Je třeba ho chápat: Pavarotti je přísný profesionál a nemilosrdný soudce sebe sama.
    Ve světě ovládaném egocentrickými manažery a lovci peněz se Pavarotti pohybuje s nevšední přirozeností a prostotou, za což vděčí svému vyrovnanému dětství, kde nechyběli přátelé a které prožil v početné rodině, žijící téměř vesnickou jednoduchostí. Byl to prostor plný jasu a veselí, v němž nebylo místo pro iluze a divoké sny.
    V roce 1935, kdy se tenorista narodil, měla Modena 110 000 obyvatel. Lucianův otec byl pekař, matka pracovala v tabákové továrně a protože každý den dýchala vzduch znečištěný sekaným tabákem, musela Lucianovu výživu svěřit kojné. Je to neuvěřitelná náhoda, ale skoro současně se v jiném domě Modeny narodila Mirella Freni. Také její maminka pracovala v továrně na tabák a také Mirella nemohla sát mateřské mléko. Z této zvláštní shody se zrodila legenda, že Pavarotti a Freni, dva nejskvělejší hlasy světa, se utvářely pod vlivem stejné kojné.

    Dětství malého Pavarottiho a kořeny jeho vztahu k ženám
    „Vzpomínám si, že rádio jsme si koupili dlouho poté, kdy už je vlastnili téměř všichni, nikdy jsme neměli automobil. Rodinným dopravním prostředkem byl skútr mého otce. Nikdy jsem nemyslel na to, co jsme ještě nikdy neměli. A takový jsem zůstal dodnes. Vidím kolem sebe mnoho lidí, kteří si podobnými myšlenkami jen otravují život.“
    Prospívalo mu, že si dlouho hrál. „Žádné dítě si nikdy nehrálo tolik a s takovým zaujetím jako já. Nemyslel jsem ani na budoucnost. Ale které dítě na ni myslí? Sny se odvíjely z toho, co bylo nezbytné, ale i z pohádek, které poslouchal s velkou chutí.
    Kdekdo si mohl všimnout, že Pavarotti projevuje pravou a skutečnou úctu k ženám. Vysvětlením může být dětství prožité v matriarchálním prostředí babičky Giulii – skutečně velké ženy, kterou zbožňoval. Když se narodil, dali mu jméno Luciano, poněvadž paní Giulia ztratila dceru Luciu, sestru Pavarottiho matky. A babička měla v domácnosti vždy první a poslední slovo. Tyto okolnosti představují koeficient „speciálního tenorismu“ Pavarottiho, který vidí v tenoristovi především člověka, jehož zpěv vyjadřuje kromě lásky k idealizované ženské postavě také zbožňování. (pozn. tenorismo je umělé slovo, jímž chce autor učinit slovní hříčku tenore se slovem tenere, což znamená něžný, měkký…)

    Kde jsou kořeny jeho kariéry?
    Jeho otec žil jen pro rodinu, pro práci a pro operní hudbu. Domácí večery vyplňovaly gramofonové desky velkých zpěváků – Schipa, Carusa a Martinelliho. Toto soužití s operní hudbou zaujalo mladého Pavarottiho do té míry, že jeho prvním jevištěm byl dvůr společného domu, kde bydlel, a jeho prvními vavříny byly karamelky a čokoláda. Házeli mu je z okna prý jen proto, aby se chlapcovy exhibice neuskutečňovaly hned po poledni nebo pozdě večer. Možná právě tehdy začal pomalu, krok za krokem, snít o tom, že se stane pěvcem.
    Když bylo Lucianovi osm let, na Itálii padla válka. Jeho otec se stal nedotknutelnou osobou, protože coby pekař poskytoval jedinou výživu pro zbědované a malomyslné obyvatelstvo. Během války musela rodina opustit Modenu.Luciano pracoval na poli a zpíval z plna hrdla. Když válka skončila, zpíval společně s otcem devítiletý Pavarotti na faře pravidelně nešpory. Prvním vystoupením byl záskok za onemocnělého chlapce-sopranistu. Bylo to poprvé, kdy se Pavarotti ocitl sám tváří v tvář publiku.
    Do chlapce Luciana vstoupil kvas skutečně tři roky poté – jako dvanáctiletý jde do divadla, aby naslouchal Beniaminu Giglimu. Při setkání mu Pavarotti řekne: „Až budu velký, taky budu tenoristou.“ Giggli je plný citu a téměř otcovský a sleduje jak se ho chlapeček s velkýma vykulenýma očima ptá: Jak dlouho už studujete?“ „Slyšels mě studovat právě teď,“ povídá Gigli. „Právě jsem skončil… pro dnešek. Stále studuji, chápeš?“
    Pavarotti dnes vzpomíná „Nemohu vám říci, jaký dojem na mě tato slova udělala. Byl to tenorista světové pověsti, všemi uznávaný. Ještě dnes na to ale myslím, a doufám, že stejně jako on, neztratím nikdy podnět k tomu, abych usiloval o něco lepšího. Práci člověk může milovat, profesi může maximálně vykonávat.“
    Pavarotti má velkou úctu ke svému hlasu a od té doby, co drží dietu, též k vlastnímu tělu. Časem objevil, že nadměrná fyzická struktura může nakonec poškodit hlas. Dietologové ho přesvědčili. Pavarotti předtím nejedl a nepil, ale hltal a polykal řeky Coca-Coly, minerální vody a lambruska (italské šumivé víno- pozn.red.). Již po několik let je však jeho jídlo racionalizováno a Pavarotti zeštíhlel a omládl.
    Je obtížnější dlouhá vokalíza nebo odmítnutí talíře špaget? Pavarotti neodpovídá, zeširoka se usmívá. Kdopak ví, co mu prochází hlavou.
    Modenský tenorista pozorně střeží vlastní hlasivky a není-li něco v perfektním pořádku, uzavře se a vyloučí styk s okolím.
    Krátké poučení Beniamina Gigliho se stalo věrným průvodcem pěvce, jenž je jistě tvůrcem, interpretem a protagonistou jednoho z největších uměleckých podniků světa. Za řekou dolarů je však odříkání, mnoho obětí, každodenní závazek a stálá sebekontrola po celý den, který je naplánován od prvních ranních hodin do pozdního večera.

    (použité materiály: Candido Bonvicini – Můj přítel Pavarotti)

    -

    V pondělí 18. dubna 2005 se od 14 hodin uskuteční v Hotelu Intercontinental tisková konference s Maestrem Lucianem Pavarottim u příležitosti konání koncertu v Praze v rámci probíhajícího The Farewell Tour 2005.

    -

    Spolu s Lucianem Pavarottim vystoupí místo avizované sopranistky Simony Todaro skvělá sopranistka Annalisa Raspagliosi.
    K tomuto e-mailu přikládám informace k Annalise Raspagliosi a Leonu Magierovi, který bude řídit orchestr.

    Zároveň upozorňuji, že Český rozhlas 1 - Radiožurnál vysílá na četná přání znovu vynikající rozhovor s Maestrem Lucianem Pavarottim - tuto sobotu 16. 4. 2005 od 20.35 v Ateliéru Michaely Grimmové.

    -

    Annalisa Raspagliosi

    Sopranistka Annalisa Raspagliosi, římská rodačka, studovala zpěv u Rainy Kabaivanské a své první koncerty jako sólistka měla v Chiesa San Giovanni di Laterano v Římě. V roce 1998 získala první cenu na mezinárodních soutěžích Cascinalirica a Citta di Roma.

    Po svém profesionálním debutu ztvárnila Raspagliosi ve slavných divadlech a na operních scénách celého světa mj. následující role: Simon Boccanegra (Amelia, Maria), Robert le Diable (Alice) na festivalu Martina Franca Festival a v divadle Teatro Comunale Giuseppe Verdi Di Pisa; Luisa Miller (titulní role): Deutsche Oper Berlin; Teatro Giuseppe Verdi Di Busseto; Opéra De Bordeaux; Cosi fan tutte (Fiordiligi): Teatro Politeama Pratese; Teatro Vittorio Emanuelle Di Messina; La Boheme (Mimi): různé operní scény v Lombardii; Stiffelio (Lina): Teatro Comunale Giuseppe Verdi Di Trieste; I Masnadieri (Amalia): Teatro Massimo Di Palermo; Carmen (Micaela): Teatro Carlo Felice Di Genova pod taktovkou Michela Plassona; I Pagliacci (Nedda): Oper Frankfurt.

    Annalisa Raspagliosi zpívala s obrovským úspěchem v roli Violetty (La Traviata) v Teatro Regio Di Parma, v Teatro Real De Madrid, ve Velkém Divadle v Moskvě. Stejnou roli ztvárnila mj. v Oper Frankfurt, v Teatro Municipale Giuseppe Verdi Di Salerno a v Opera Theater Of Wichita (Kansas).

    V letech 2001 – 2003 zpívala Beethovenovu Devátou symfonii pod taktovkou Riccarda Chaillyho v Auditorium Verdi Di Milano, Auditorium Paganini Di Parma a na Festival of Canaria.

    Mefistofele (Margherita) of Boito v Oper Frankfurt, dirigovali Paolo Carignani a Piergiorgio Morandi a režíroval Hilsdorf; Les Contes d’Hoffmann v Arena Sferisterio Di Macerata, režíroval Pier Luigi Pizzi a dirigoval F. Chaslin; Carmen (Micaela) v National Teather Of Seoul a Bunka-Kaikanof Tokyo, dirigoval Myung-Whum Chung a režíroval J. Savary s Orchestra of Radio France.

    V posledních měsících zpívala v Le Roi de Lahore (Sita) of Massenet s dirigentem Marcellem Viottim a na Concerto di Capodanno a debutovala v Il Trovatore (Leonora) v Teatro Regio Di Torino.

    Kromě toho Annalisa Raspagliosi od roku 2000 vystupovala v četných koncertech po boku Luciana Pavarottiho ve Spojených státech, v Evropě, Mexiku, Japonsku a zejména v londýnském Hyde Parku, v newyorské Madison Square Garden a v tokijské Century Hall.

    Nahrávací společnost Dynamic natočila s umělkyní několik CD, mezi jinými například Simon Boccanegra (první verze) a Meyerbeerův Robert le Diable a Les Huguenots

    Leone Magiera

    Mezinárodně uznávaný klavírista-dirigent Leone Magiera působil během své kariéry jako žádaný doprovod a spolupracovník mnoha světově proslulých operních hvězd. Dirigoval rovněž mnoho význačných orchestrů, včetně Berliner Symphoniker, Philharmonia, Bayerischer Rundfunk a orchestry La Scala Milan a Maggio Musicale Fiorentino. Sklidil řadu úspěchů na operních scénách celého světa, mezi něž patří například divadla v Berlíně, Hamburgu, Buenos Aires, Barceloně, na Bilbao Festivalu, ve Veroně a v Janově a podnikl turné po Severní a Jižní Americe, Skandinávii, Jihovýchodní Asii a Evropě.

    Jako pianista měl Leone Magiera koncerty v mnoha koncertních sálech, divadlech a na festivalech, včetně Teatro alla Scala, Teatro Verdi ve Florencii, Teatro San Carlos v Neapoli, Academy of Santa Cecilia v Římě, Maggio Musicale ve Florencii, Metropolitan Opera House v New Yorku...

    Kromě mnoha vystoupení v televizi vytvořil Leone Magiera množství obrazových a zvukových nahrávek pro významné nahrávací společnosti, včetně recitálů se zpívajícími velikány, jakými jsou jeho dobrý přítel Luciano Pavarotti, Mirella Freni, Raina Raina Kabaivanska, Renata Scotto... Rovněž účinkoval ve dvou Chopinových recitálech a vytvořil kritikou uznávané nahrávky Rossiniho Petite Messe Solennelle pro společnost Decca.

    Leone Magiera je hudební odborník a v současnosti píše sérii knih věnovaných problémům, kterým čelí vokalisté a zpěváci působící na operních jevištích. První svazky, napsané z pověření nakladatelství Ricordi, nesou název Metodo e Mito: Luciano Pavarotti – Mirella Freni a Ruggero Raimondi.

    Známý dlouhá léta jako jeden z nejvýznamnějších italských učitelů a odborníků na zpěv bývá Leone Magiera povoláván mnoha vynikajícími dirigenty, včetně Herberta von Karajana, aby připravoval zpěváky na opery a koncerty. Rovněž působí jako člen poroty při mnoha mezinárodních soutěžích ve zpěvu a jako učitel dává hodiny zpěvu po celém světě. On a Maestro Pavarotti nedávno založili v Modeně školu vychovávající mladé talentované zpěváky pro jejich možnou budoucí mezinárodní kariéru.

    -

    Maestro Pavarotti přiletěl dnes v 15:30 na staré ruzyňské letiště svým private jetem z Rotterdamu, kde včera vystoupil pro nadšené publikum a jak se nechali slyšet američtí novináři, kteří s ním přiletěli, je Maestro v naprosto skvělé pěvecké formě a jeho včerejší koncert v Rotterdamu byl úžasným uměleckým zážitkem.

    Po nezbytném odbavení na Ruzyňském letišti se Maestro vydal na cestu do hotelu Intercontinental, kde bude bydlet v prezidentském apartmá do čtvrtka 21. 4., kdy odlétá z Prahy, opět vlastním letadlem.

    Hotelové apartmá muselo projít mnohými úpravami ještě před příletem Luciana Pavarottiho, neboť Prahu před ním navštívil jeho tým, který vyladil poslední chybičky. V prezidentském apartmá musela být na přání Maestra speciálně upravena postel, vyměněn nábytek a dodělána kuchyň. Maestro Pavarotti si totiž sám velmi rád a často vaří a proto muselo být všechno připraveno přesně podle jeho představ, včetně ingrediencí atd.
    Do apartmá byly rovněž dovezeny klávesy na případnou privátní zkoušku Maestra. V prezidentském apartmá s ním bude bydlet jeho osobní bodyguard.

    Fakta k dovybavení kuchyně v hotelu:
    ... velký výběr ovoce, čerstvý lisovaný juice, tudíž speciální lis na ovoce
    ... velký výběr neperlivých vod
    ... velké množství surovin na vaření
    ... velký výběr jogurtů - jak normálních tak ovocných
    ... grilovaná kuřecí prsíčka
    ... trval na místním pivu
    ... několik druhů oliv, minimálně 4 druhy octů a olejů


    V pondělí ve 14.00 se uskuteční tisková konference za účasti relevantních médií a Maestro poskytne jediný televizní rozhovor.
    Na úterý je naplánována zkouška s Pražskou komorní filharmoníí a ve středu zkouška v Sazka Areně. Obě zkoušky Maestra jsou v plánu se sopranistkou Annalisou Raspagliosi. Právě její jméno je nyní hodně v kurzu, protže je opředeno množstvím tajemství, protože v Praze s ním původně měla vystoupit jeho neteř - sopranistka Simona Todaro. Každopádně orchestr bude řídit slavný Leone Magiera.

    Nejen na zkouškách, ale i ve všech dalších prostorách, například i v hotelu, se Maestro pohybuje na svém oblíbeném skútru, který sem byl speciálně dovezen a který je jeho velkou vášní už od dob dětství (viz přiložená biografie). Na skútru ho tedy pravděpodobně bude možné i někde zastihnout.

    Celý tým se velmi těší na prohlídku Prahy, o které hodně slyšeli, obzvláště na Pražský hrad. Jediná "výhrada" po příletu bylo počasí - neboť všude kam na turné přiletí nesvítilo zatím slunce, kupříkladu v Pretorii byl velký děšť.

    -

    Program
    LUCIANO PAVAROTTI - Tenor
    ANNALISA RASPAGLIOSI - Soprano
    LEONE MAGIERA - Conductor/Pianist


    Title / Artist / Composer
    1. La serenata / Luciano Pavarotti / (Tosti)*
    2. Non t'ami più / Luciano Pavarotti / (Tosti)*
    3. Malia / Luciano Pavarotti / (Tosti)*
    4. Vaga luna che inargenti / Annalisa Raspagliosi / (Bellini)*
    5. Vanne, o rosa fortunata / Annalisa Raspagliosi / (Bellini)*
    6. Dolente immagine di Fille mia / Luciano Pavarotti / (Bellini)*
    7. Malinconia, Ninfa gentile / Luciano Pavarotti*(with piano) / (Bellini)*
    8. Intermezzo (Cavalleria Rusticana) / Orchestra / Mascagni
    9. Che gelida manina / Luciano Pavarotti / Puccini
    10. Si, mi chiamano Mimi / Annalisa Raspagliosi / Puccini
    11. O soave fanciulla (la Bohème) / Luciano Pavarotti & Soprano / Puccini

    INTERVAL

    12. Recondita armonia (Tosca) / Luciano Pavarotti / Puccini
    13. Vissi d´arte (Tosca) / Annalisa Raspagliosi / Puccini
    14. E lucevan le stelle (Tosca) / Luciano Pavarotti / Puccini
    15. Intermezzo(L’amico Fritz) / Orchestra / Mascagni
    16. Suzel, buon dí (L’amico Fritz) / Luciano Pavarotti & A. Raspagliosi / Mascagni
    17. Romanza della Viljia (Merry Widow) / Annalisa Raspagliosi / Lehar
    18. Tu che m’hai preso il cor / Annalisa Raspagliosi / Lehar
    19. Chitarra Romana / Luciano Pavarotti / Di Lazzaro
    20. La mia canzone al vento / Luciano Pavarotti / Bixio
    21. Mattinata / Luciano Pavarotti / Leoncavallo

  • LUCIANO PAVAROTTI - Klik pro originální velikost

    LUCIANO PAVAROTTI - Klik pro originální velikost
    Recenze / článek k akci
    Arrivederci, Praga! - Luciano Pavarotti se loučil s českým publikem

    Praha byla jedním ze 40 měst, které si Pavarotti vybral pro svou Farewell Tour. Do Sazka Areny na jeho koncert přišlo přes 10 tisíc lidí, zatímco populární britský zpěvák Seal se ve stejný den v T-Mobile Areně musel spokojit se 4 tisíci diváky. A pak že je opera menšinový žánr...

    Soukromý jet z Rotterdamu dosedá v neděli 17. dubna v 16.30 na plochu starého ruzyňského letiště. Na jeho vzácnou posádku tu čekají pořadatelé z agentury 10:15 a část Pavarottiho týmu, která v Praze již pár dní dolaďuje poslední detaily Maestrova vystoupení. Žádní fanoušci ani novináři zde nejsou, informace o příletu se nezveřejňovaly. Dříve než se Luciano Pavarotti ukáže ve dveřích letadla, dojde k nečekanému incidentu. „Najednou vidíme, jak se po ploše letiště pohybuje auto, v němž sedí člověk s ohromným fotoaparátem. Nikdo nevěděl, kde se tam vzal, ale měl auto letištní služby,“ říká Veronika Stanková z agentury 10:15. „V tu chvíli jsme byli rádi, že má v ruce jen ten fotoaparát, bezpečnostní opatření zcela selhala. Samozřejmě po něm vystartovala Pavarottiho ochranka, ta letištní nikoliv.“
    Slavný tenorista do Prahy přiletěl se sopranistkou Annalisou Raspagliosi, dirigentem Leonem Magierou a zbytkem svého týmu, který zahrnuje bodyguardy, chiropraktiky, vizážistku a kuchaře. Všichni jsou unavení po včerejším koncertu v Rotterdamu. Američtí novináři, kteří letěli s nimi, hovoří o mimořádném úspěchu, Pavarotti je ve skvělé hlasové formě.

    Skútr v chodbách hotelu
    Kolona aut z letiště dorazí k Intercontinentalu, kde Maestra čeká prezidentské apartmá. Pokoje prošly důkladnou proměnou – hlavně nábytek. Křesílka á la Ludvík XIV jeho 160kilové figuře nesvědčí, upravovala se i postel. Pavarotti si potrpí na domácí stravu, rád sám vaří a vymýšlí vlastní recepty. Bylo nutné v apartmá dostavět kuchyni a vybavit ji surovinami nezbytnými pro italská jídla, různými druhy olejů, oliv, jogurty, grilovaným masem, čerstvým ovocem. Jen pivo musí být české, na tom Maestro trvá.
    A ještě něco – jeho nezbytný skútr. Pavarotti ztěžka chodí a chodby hotelů i sportovních arén jsou obrovské. Na skútru jimi prosviští s elegancí a ještě si to užívá. „Pavarotti je bravurní řidič a skútr miluje od dětství. Hotel to vzal sportovně, vyklidili mu koridory, aby mohl bez kolize dojet až do prezidentského apartmá a aby se vešel se skútrem i do výtahu,“ říká další zástupkyně pořadatelské agentury Milena Palečková. Pro jistotu dovezli skútry dva, kdyby některý vypověděl službu. Šatnu v Sazka Areně má Pavarotti přímo na pódiu. „Není sám, dělá to třeba i Phil Collins, každý šetří síly pro vystoupení.“
    V Praze má k dispozici kolonu aut, oblíbených Audi A 8, stejné vlastní i doma. Ale do města jezdí minimálně. „Chtěl nakupovat hlavně sklo, ubrusy, prostírání, a tak jsme zařídili nabídku, kterou mu předložili přímo v hotelu,“ říká Milena Palečková. Dva papparaziové, kteří nepřertžitě hlídkují u hotelu, mají zase jednou smůlu. Pokud musí Maestro opustit hotel, odchází zásadně zadním vchodem.

    Zpívat a modlit se
    „Budu nervózní jako pokaždé, “ odpovídá Pavarotti na otázku novinářů, co jej čeká před koncertem. „Budu jíst, odpočívat a modlit se, jako torrero před zápasem.“ Má své talismany pro štěstí – v kapse nosí starý ohnutý hřebík z pódia, ale zabírá prý i polibek blondýny. O svých pocitech hovoří s nevšední otevřeností. „Když zpívám vysoké tóny, cítím velkou radost a úlevu, že se to povedlo. Řeknu si vždycky – chvála Bohu.“ Úspěch není zadarmo a v životě každé hvězdy se najdou i méně slavné okamžiky. Když mu jeho debut v Metropolitní opeře v zkazila hongkongská chřipka (1968), daň byla velká, pět let čekal na další pozvání do New Yorku. „Asi nejhorší zážitek mi připravila milánská La Scala, zpíval jsem v Donu Carlosovi a obecenstvo dalo najevo, že se mu to příliš nelíbilo,“ vzpomíná Pavarotti. „A nejlepší moment mé kariéry byl také v La Scale – ve Verdiho Requiem pod taktovkou Herberta von Karajan (1967). Byla to velká sláva a pro mě velmi důležitý koncert, skoro stejně jako debut. Ten je pro každého zpěváka nezapomenutelný, protože do té doby, než jsem vystoupil poprvé na jevišti, byl jsem jen synem pekaře...“
    Po čtyřiceti letech na scéně se Pavarotti chystá do důchodu, na podzim mu bude sedmdesát a pak by chtěl již jen učit zpěv v rodné Modeně. V době pražského koncertu měl za sebou první týden své nové pedagogické kariéry. I když – tak zcela nová role to pro něj není, dříve než se začal zajímat o operu, vystudoval střední pedagogickou školu a pár let se živil jako učitel.

    Dojetí v Areně
    Zkoušky s orchestrem probíhají hladce. Pavarotti ani nemarkýruje, nešetří se, zpívá naplno. Zvukaři z jeho týmu dotahují zvuk v hale do dokonalosti, aby v každém koutu Sazka Areny bylo slyšet stejně dobře. Pražskou komorní filharmonii řídí Leone Magiera, dlouholetý Pavarottiho přítel, klavírista a dirigent. Mají za sebou přes 1000 společných koncertů. „V hudbě jsme naladěni na stejnou vlnovou délku, nikdy se nehádáme. Jedině o fotbale. Protože já fandím Juventusu a on A.C. Milanu, “ upřesňuje tenorista s úsměvem.
    Konečně je tu den koncertu, 20. duben. Do Sazka Areny ze všech stran proudí slavnostně oděné davy a podstupují bezpečnostní prohlídku u vchodu. Kovové předměty z kapes, projít detektorem, otevřít kabelku... Když se otevře opona, Maestro i orchestr už tam sedí připraveni. Detaily snímá obří obrazovka. Večer začíná komorně, písněmi Tostiho a Belliniho s klavírem. Pavarotti sedí a zpívá tiše, velmi jemně a citlivě, jako by kolem něj naslouchalo jen pár dobrých přátel u stolu, a ne naplněný tisícový kotel sportovní haly. I publikum je nezvykle tiché, tohle nečekalo. Oživení v sále přinášejí slavné árie s orchestrem z Bohémy, Toscy ale i neznámé Mascagniho opery Přítel Fritz. A pak neapolské písně Di Lazzara, Bixia, Leoncavalla, dojde i na neodmyslitelné O sole mio. Publikum číhá jako šelma na své oblíbené melodie, chce slyšet ty efektní vysoké tóny a pak propuká aplaus a jásot. Je to ten starý dobrý Pavarotti, tenorista s jedinečným hlasem, v danou chvíli hlasem silnějším a mladším než samo Maestrovo sedmdesátileté tělo.
    Vynikající úspěch má také Annalisa Raspagliosi, sopranistka u nás dosud neznámá. S Pavarottim zpívá asi deset let a jejich hlasy se k sobě výtečně hodí.
    Večer, na který se nezapomíná, končí dlouhým potleskem ve stoje. Pavarottiho vrcholnou kariéru Praha za železnou oponou nezažila, o jeho deskách a hvězdných představeních si mohla nechat jen zdát, ale rozloučení mu připravila královské.

    Hledá se nástupce
    „Maestro byl po koncertu dojatý, líbila se mu hala i orchestr, byl s tím večerem zjevně spokojen,“ říká Milena Palečková z agentury 10:15. Jeho dobrá nálada je znát na každém kroku, i přes pokročilou noční dobu se zúčastní oficiální večeře v Intercontinentalu, nežádá zvláštní menu, dá si to, co všichni ostatní, posedí u stolu s primátorem Bémem... A ještě jedna fotka s ředitelem hotelu na památku? Bene, bene, proč ne...
    Pavarottiho honoráře jsou srovnatelné s hvězdami pop music. Počítají se v řádu statisíců dolarů. I v posledním roce svého působení dokáže vyprodat sportovní halu a vydělat si na sebe. Jeho pražský koncert neměl finančního sponzora, žádnou banku v zádech. Jednání o zařazení Prahy do Farewell Tour probíhalo tak rychle, že žádný finanční ústav nedokázal v dané lhůtě zareagovat. Za to, že se Praha dostala mezi 40 vyvolených měst, vděčíme dlouhodobějším kontaktům agentury 10:15 s Harwey Smithem, britským promotérem Farewell tour, který je zároveň správcem Nadace prince Charlese a před časem tu zajišťoval jeho návštěvu u prezidenta Havla.
    Novináři se stále ptají, kdo bude nástupcem Pavarottiho. „Kdo jsem já, abych vybíral svého nástupce,“ odpovídá na tuto otázku slavný tenorista. „Každý z těch nastupujících pěvců je osobnost a teprve publikum rozhodne o jeho úspěchu. Já jsem zpíval klasiku, pop, různé žánry, vystupoval jsem v divadlech, arénách, v parcích, na stadionech. To všechno utvářelo můj styl, mou osobitost a stejného následovníka snad ani není možné najít...“

    Luciano Pavarotti (1935, Modena) je synem pekaře a dělnice tabákové továrny. Začínal jako učitel, poté úspěšný pojišťovací agent, zpěv studoval soukromě. Debutoval v r. 1961 v Reggio Emilia. V londýnské Covent Garden v r. 1966 předvedl během jednoho večera 9 vysokých c. Je první operní hvězdou mediálního věku, jeho open air koncerty pro statisícové publikum v Římě, Hyde Parku,Central Parku sledovaly v televizních přenosech miliony diváků. Od r.1990 zpíval v legendárních koncertech tří tenoristů (Domingo, Carreras, Pavarotti). Natočil přes 50 desek, mj. s hvězdami popu. Z těchto projektů shromáždil miliony dolarů na charitativní účely.

    autor: Svatava Barančicová, Xantypa
    Božský Lucianissimo přece jen stárne

    Pražský koncert tenoristy Luciana Pavarottiho, legendy, která má stěží srovnání, byl nostalgický. Na hlasu pěvce, jemuž bude na podzim sedmdesát, se chtě nechtě věk nutně podepisuje.
    Stárnoucí tenorista prokázal v podstatě ještě stále obdivuhodnou formu, zvláště poté, co se rozezpíval a mohl emocemi vybudit silnější dynamiku a vyšší tóny. Nepřeslechnutelné jsou nicméně v celém rozsahu stopy opotřebení a neovladatelnosti. Už se na hlas nemůže stoprocentně spolehnout, něco jen naznačuje. Některých kvalit začínají být spíše jen zbytky a tomu odpovídá i výsledek: o opojné kráse dokonale plynoucího lahodného zpěvu se dá hovořit převážně v rovině záblesků a vzpomínek...
    Koncert v prostoru, jako je vysočanská aréna s deseti tisíci posluchači, má však specifika, která mnohé nedostatky milosrdně zakrývají, či naprosto pomíjejí. Zcela amplifikovaný program totiž postrádá nebo alespoň nivelizuje parametry, které jsou při interpretaci klasické hudby rozhodující - jemné nuance, detaily. Právě jen ty mohou zprostředkovat potěšení z poslechu - záchvěvy citů, obavy, roztouženost, skryté významy či naopak plnou radost i výrazy síly a štěstí. V hale k tomu chybí také osobní bezprostřední kontakt posluchače s hudebníkem, prostě lidský rozměr umění. Zvuk ze sebelépe seřízených mikrofonů i reproduktorů a sólista, který se ztrácí v dálce na pódiu a je vidět jen díky zvětšení na projekčním plátně nad jevištěm - to nejsou momenty, které by mohly vyvolat uspokojení posluchače klasiky. Také pospolitost publika, pocit společného prožitku, je v podobném davu během vnímání hudby jiná, pokud vůbec nějaká, než v kompaktním prostoru koncertní síně. Zamýšlet se proto nad ryze hudební stránkou této středeční produkce možná ani není na místě.
    Program byl koncipován a vyzněl především jako show, jako možnost zahlédnout celebritu, ikonu popkultury, pokochat se melodiemi v jejím podání. Jak, co přesně a z které opery se zrovna zpívá, je v takové situaci vlastně jedno.
    Pavarotti představil v řadě sólových i společných čísel svou krajanku, mladou sopranistku Annulisu Raspagliosiovou. Obstála zcela samostatně jako talentovaná hotová umělkyně - ve scénách z Bohémy a Tosky i z Lehárových operet. Leone Magiera je nejprve doprovázel u klavíru, potom za pultem Pražské komorní filharmonie. Ani její přispění do ozvučení haly není měřitelné obvyklými kritérii.
    Na tento monstrkoncert lze pohlížet buď jako na úspěšnou komerční akci, jejíž náplní byla příjemně melodická hudba, nebo jako na zklamání. Nejvýstižnější však bude pohled s pietou - jako na rozloučení s umělcem, který neopakovatelným způsobem uchvátil svět už před čtyřiceti lety a který byl na vrcholu především v 70. a 80. letech, kdy zpíval v operách a natáčel skvělé desky s áriemi a italskými písněmi. Jeho účast na koncertech "tří tenorů" a pak hlavně spoluúčinkování s popovými hvězdami ho sice učinily "papežem" světových pěvců, ale zavedly ho také do kolotoče zábavných programů. Jeho "turné na rozloučenou" těží už jen z této dávné slávy.

    autor: zpravodaj ČTK
    Luciano Pavarotti dojal publikum

    Pokaždé, když se velký umělec a zvlášť zpěvák loučí s kariérou, jde více o společenskou než hudební událost. Platí to i tehdy, je-li tím umělcem takový král belcanta jako italský tenor Luciano Pavarotti, jehož jméno se stalo na konci 20. století i symbolem opery.V rámci rozlučkového turné vystoupil ve středu v Praze.
    Jeho výkony po právu učarovaly miliónům lidí, jenže v sedmdesáti letech, které oslaví letos, je zákonitě musí poznamenat fyzická únava. Skrýt ji nemůže ani velkolepá show.
    Pražský středeční koncert v Sazka Areně, kam se s Pavarottim přišlo rozloučit deset tisíc lidí, prokázal, že i za takových okolností má cenu vydávat se turné. Fyzická únava přitom byla znát již na pondělní zpěvákově tiskové konferenci, a tak ani nepřekvapilo, že – stejně jako na předchozích místech ve světě – celý večer odzpíval vsedě opřený o hranu klavíru. Opona nad pódiem vždy milostivě zakryla nástupy a odchody zpěváka a jeho mladé kolegyně sopranistky Annalisy Raspagliosiové.
    Po rozpačitém úvodu se tenor rozezpíval
    Do určité míry lze pochopit i stejný začátek koncertů turné – italské písně pouze s klavírním doprovodem dirigenta Leona Magiery. Maestro Pavarotti se potřebuje rozezpívat, ale třeba přiznat, že právě tato část programu (písně Tostiho a Belliniho) vyzněla tristně.
    Až neuvěřitelný obrat ale nastal od devátého čísla programu, první árie s orchestrem. Pavarotti se při Pucciniho áriích z Bohémy změnil a začal připomínat toho "velkého Luciana" z pražského koncertu před devíti lety. Při dalších áriích z Toscy již měl publikum zcela ve své moci. Jistě nelze skrýt opotřebovanost hlasu, jež se projevuje překvapivě hlavně ve střední poloze, ale výšky má stále kvalitní jako kdysi. Umělecky nejpřínosnější byly duety se sopranistkou Annalisou Raspagliosiovou.
    Tři přídavky na závěr
    Dvouhodinový koncert s půlhodinovou přestávkou zakončily v lehčím tónu dvě árie sopranistky z Lehárových operet a tradiční Pavarottiho podání tří neapolských písní s milovanou Mattinatou na závěr koncertu.
    Vstřícné publikum si vyžádalo tři přídavky (Granada, O sole mio a duet z Traviaty). Evidentně šťastný Pavarotti složil i poklonu kráse českých žen.
    Třebaže jeho kantiléna není jako kdysi, dovede šetřit hlasem a soustředit se na místa, kde zazáří jeho výšky. Pavarotti tedy nezklamal.

    autor: Vladimír Říha, Právo
    1015