1015
EN CZ
HISTORIE - akce dle roků - PODROBNÉ INFORMACE
vše  1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
PETER HAMMILL solo
web headlinera

  • Velký sál Městské knihovny Praha
  • 22. 01. 2010 - začátek 20:00

    Vstupné: 490 Kč

    Vstupenky exkluzivně v síti Ticketpro

    Jednašedesátiletý britský rockový písničkář, zpěvák, skladatel a multiinstrumentalista Peter Hammill je živoucím důkazem toho, že dědictví progresivních kapel z první půlky 70. let nemusí být tak jalové, jak by se apologetům nejnovějších trendů mohlo zdát. Hammillova tvorba je poctivá a riskující.
    Dokazuje ji i na novém albu Thin Air, se kterým startuje sólové turné.

    U nás ho představí 22. ledna od 20 hodin ve velkém sále Městské knihovny v Praze.

    Po vyprodaných koncertech z předchozích let a letošní zastávce s Van der Graaf Generator, je to pro fanoušky další šance jak vidět tuto legendu z jiného úhlu.

    Jeho tvorbu najdeme na samostatných albech Petera Hammilla nebo na nahrávkách s jeho původní skupinou Van der Graaf Generator. Ta vznikla koncem 60. let a společně třeba s Genesis a King Crimson bývala řazena do art-rocku. Hudba VDGG byla dramatická, recenzenti mluvívali o „manickém malströmu“ – lví podíl na tom měly Hammillovy kompozice i jeho zpěv. Ve spíše temných textech se střídala introspekce a velká témata. „Jedním z důvodů byl mohutný zvuk kapely, který si ta velká slova vyžadoval,“ vzpomíná Hammill na VDGG. „Zároveň mi bylo devatenáct dvacet, vše jsem viděl buď černě, anebo bíle. Dnes už vím, že svět nezměním a barevná škála je pestřejší. Tehdy jsem měl pocit, že velká témata jsou mimo mě, teď cítím, že jsou především uvnitř mě. Dřív pro mě téma bylo něco jako velké filmy promítané na plátno, teď téma vnímám, jako kdybych dělal malé fotografie.“

    Vrcholem snažení VDGG bylo album Pawn Hearts z roku 1975. O tři roky později se kapela rozešla. Hammill – v té době měl kontě už sedm sólových alb! – začal se strojovou pravidelností vydávat desku za deskou. Nebezpečí opakování se bránil střídáním nálad. To samé platí pro koncerty: poprvé v Praze vystoupil sám s kytarou a klavírem, podruhé s kapelou „Ano, mám-li z něčeho hrůzu, tak je to opakování. Každou další desku beru jako výzvu, říká Hammill. „Zároveň se alby prolíná jednotící linka – můj pohled na hudbu. Bez ohledu na momentální obsazení by muzikantova citlivost měla zůstávat nedotčená.“

    Hammill v sobě nezapře básníka. Používá bohatý, metaforický jazyk. Vydal i dvě knihy básní, textů a povídek. „Každý z textů by měl vyprávět určitý příběh,“ říká k obsahu svého zatím posledního, v pořadí celkem čtyřicátého alba This. „Každá písnička by vlastně měla být jako určitý soundtrack a mít i vizuální kvalitu,“ vysvětluje hudebník, jenž má s filmem praktické zkušenosti – kromě spolupráce s televizí napsal i hudbu k jednomu celovečernímu snímku. „Byla to taková docela temná záležitost, takže mi to sedlo,“ přiznává Peter Hammill. Jeho vliv přiznávají třeba Johnny Rotten, dříve zpěvák Sex Pistols, či Nick Cave.

    Rock jako umění
    Peter Hammill je fenomenální úkaz. Jeho výsostně originální tvorba začíná tam, kde končí záludné vody oceánu zvaného hudební showbyznys. Vydobyl si jí oddané fanoušky a příznivý zájem kritiky. Za třicet let kariéry ozvláštňoval na deskách i koncertech svůj nezaměnitelný skladatelský, ale především pěvecký styl formálními postupy progresivního art rocku (skupina Van Der Graaf Generator) i úsporného důrazu kytarového punku; vyzkoušel si dokonce kompozičně náročný útvar rockové opery.

    PETER HAMMILL - biography
    Peter Hammill was born in London in 1948. His career began as the singer and songwriter for Van Der Graaf Generator, the chaotic, scary and highly influential underground group of the Seventies. The adventurous attitude which they brought to their music remains a feature of Peter’s work to this day.

    By the time the group folded in 1978 Peter had already recorded seven solo albums, covering numerous lyrical and musical bases in the process. If one did not know otherwise the proto-punk of “Nadir’s Big Chance”, the full-blown emotion of “Over” and the scatter-gun arrangements of “The Silent Corner” could well have been the work of three entirely different artists.

    Peter’s work has always been independent and uncompromising and it is perhaps because of this that he has been cited as a major influence by so many other artists. In their respective contexts he is happy working with pure sonics as he is with fully orchestral songs, with three-chord electric guitar “tricks” as with piano ballads.

    In addition to his “normal” output of twenty-six solo recordings of songs he has also written music for ballet, film and television. He continues to tour throughout Europe and many other countries world-wide, both under his own name and, latterly with the reunited and stripped-down VdGG.

    Peter survived a heart attack in December 2003. His appetite for writing, recording and performance appears undiminished after this intimation of mortality.

    He continues to subscribe to the idea that it is more important to apply literacy, intelligence and passion to the making of music than to chase after commercial success.

    Onward, then, whistling a – strange and singular – tune…
    November 2009

    PETER HAMMILL - Thin Air (2009) (recenze)
    Víno s léty zraje a u Petera Hammilla je tomu nejinak. Nová (třicátá!) deska zní opět jinak než ty předchozí, ale stále poznáte, čí je to dílo. Objevuje se zde méně experimentů než u předchozího alba "Singularity", to však neznamená, že se dostavuje nuda. Pravdou je, že na první poslech nic převratného asi nezachytíte. Výjimkou může být "lehčí" píseň "Undone", která svou "veselostí" vybočuje z nálady alba, vyčnívá mezi ostatními a tváří se jako rocková balada.

    Pokud byla na minulém albu jedním z témat ztráta (ať už života vlastního nebo blízkých), zde se pojednává o tématech zmizení, změny, ztráty a zmatku v různých formách. Nástrojové obsazení, které tentokrát albu vévodí, zahrnuje klasický klavír, elektrickou a akustickou kytaru a hlas. V pozadí se nachází zvukové ruchy - smyčce, syntezátory a lehká dmutí perkusí, která nejsou vždy pohodlná nebo utěšující a člověku trvá nemalou chvilku, než si na ně zvykne.

    Jak už je u Hammilla tradicí, všechny skladby jsou přímé a komplikované zároveň. Vrcholy alba jsou tématicky spojená dvojčata o dvojčatech WTC a událostech 11. září "Ghosts of Plane" a "The Top of the World Club". Hammill umí skvěle vystihnout náladu písně s minimem vynaloženého úsilí. Anebo to tak alespoň působí na první poslech - později zjistíme, že se jedná o skladby propracované do nejmenších detailů.

    Peter Hammill to opět dokázal. Vytvořil album, které budete velmi dlouho vstřebávat a stejně dlouhou dobu se k němu den co den vracet.
    (Jan Škarka - Retro Abyss Metalový magazín)

    PETER HAMMILL - discography
    Studio albums
    Fool's Mate (July 1971)
    Chameleon in the Shadow of the Night (May 1973)
    The Silent Corner and the Empty Stage (Feb 1974)
    In Camera (July 1974)
    Nadir's Big Chance (Feb 1975)
    Over (April 1977)
    The Future Now (Sept 1978)
    pH7 (Sept 1979)
    A Black Box (Aug 1980)
    Sitting Targets (June 1981)
    Enter K (Oct 1982)
    Loops and Reels (June 1983)
    Patience (Aug 1983)
    Skin (March 1986)
    And Close As This (Nov 1986)
    In a Foreign Town (Nov 1988)
    Out of Water (Feb 1990)
    The Fall of the House of Usher (Nov 1991, deconstructed and rebuilt released in Nov 1999)
    Fireships (March 1992)
    The Noise (March 1993)
    Roaring Forties (Sept 1994)
    X My Heart (March 1996)
    Everyone You Hold (June 1997)
    This (Oct 1998)
    None of the Above (April 2000)
    What, Now? (June 2001)
    Clutch (Oct 2002)
    Incoherence (March 2004)
    Singularity (Dec 2006)
    Thin Air (June 2009)

    Live albums
    The Margin (Feb 1985)
    Room Temperature (Nov 1990)
    There Goes The Daylight (Nov 1993)
    Typical (April 1999)
    The Margin + (May 2002)
    Veracious (Feb 2006)

    Singles
    Red Shift 1 c/w Red Shift 2 (Feb 1974)
    Birthday Special c/w Shingle Song (Feb 1975)
    Crying Wolf c/w This Side of the Looking Glass (April 1977)
    If I Could c/w The Future Now (Sept 1978)
    The Polaroid c/w The Old School Tie (Nov 1979)
    My Experience c/w Glue (May 1981)
    My Experience c/w What I Did (May 1981)
    Paradox Drive c/w Now More Than Ever (Sept 1982)
    Film Noir c/w Seven Wonders (Sept 1983)
    Just Good Friends c/w Just Good Friends (instrumental version) (May 1985)
    Painting By Numbers c/w You Hit Me Where I Live (March 1986)

    Videos
    In The Passionskirche (1992)

    Compilations
    Vision (1978)
    The Love Songs (Aug 1984, compilation of re-recorded back catalogue)
    The Essential Collection (1986, Enter K and Patience collected)
    A Fix On The Mix (Nov 1992, compilation EP)
    The Storm (Before The Calm) (July 1993, more aggressive Virgin-era material)
    The Calm (After The Storm) (July 1993, Virgin-era ballads)
    Offensichtlich Goldfisch (July 1993, compilation of songs re-recorded in German)
    The Peel Sessions (Nov 1995, BBC radio sessions 1974-1988)
    After The Show (Jan 1996)
    Past Go (Collected) (Nov 1997)
    The Thin Man Sings Ballads (May 2002)

    Collaborations and miscellaneous
    Spur of the Moment (Feb 1988, with Guy Evans)
    Sonix (Nov 1996, a collection of instrumentals)
    The Union Chapel Concert (March 1997, live, with Guy Evans and others)
    The Appointed Hour (Nov 1999, with Roger Eno)
    Unsung (Oct 2001) (Peter Hammill/Sonix, a collection of instrumentals)

    Guest appearances
    Colin Scot, Colin Scot (1971) - Hammill provided backing vocals on several tracks
    Le Orme, Felona and Sorona (1974) - Hammill wrote English language lyrics for the Charisma Records UK release of the Italian album Felona e Sorona (1973)
    Robert Fripp, Exposure (1979) - Hammill co-wrote and sang lead vocals on "Disengage" and sang lead vocals on "Chicago"
    Ludus, The Visit (1980) (12 inch) - Hammill provided "attention and advice"
    Peter Gabriel, IV (1982) - Hammill sang backing vocals on "The Family and the Fishing Net", "Shock the Monkey" and "Lay Your Hands on me"
    Miguel Bosé, Bandido (1984) - Hammill wrote the lyrics of "South of the Sahara" and "Domine Mundi"
    Damian Hawkyard, Ill at ease (1986) Hammill sang backing vox on one track of this EP
    Ayuo, Nova Carmina (1986) - Hammill sang lead vocals on some tracks
    Kazue Sawai, Eye To Eye (1987) - Hammill contributed on "A Song To Fallen Blossoms"
    Herbert Grönemeyer, What's All This (1988) - Hammill wrote the English lyrics
    Alice, Il sole nella pioggia (1989) - Hammill co-wrote and sang on "Now and Forever"
    Peter Gabriel, Us (1992) - Hammill sang backing vocals on "Digging in the Dirt"
    Christian Demand, Kleine Fluchten (1993) - Hammill sang and played midi-guitar
    Moondog, Sax Pax For A Sax (1994) - Hammill sang backing vocals
    Ayuo, Songs from a Eurasian Journey (1997) - Hammill sang lead vocals on several tracks
    Saro Cosentino, Ones And Zeros (1997) - Hammill co-wrote and sang on "Phosphorescence" and "From Far Away"
    David Cross, Exiles (1997) - Hammill sang lead vocals on "Tonk" and "Troppo"
    Wolfram Huschke, Alien Diary (1998) - Hammill sang lead vocals on "Black Rose"
    Pale Orchestra conducted by David Thomas, Mirror Man Act 1: Jack & The General (1998) - Hammill played harmonium, guitar and keyboards
    Alice, Exit (1998) - Hammill wrote the lyrics of "Open Your Eyes"
    Judge Smith, Curly's Airships (2000) - Hammill performed the part of Lord Thomson
    Ayuo, Earth Guitar - 1000 Springs And Other Stories (2000) - Hammill sang lead vocals on several tracks
    Premiata Forneria Marconi, PFM Live in Japan 2002 (2002) - Hammill sang the gothic choir and did poetry reading

    Work as producer
    Avalanche (1980 double LP), abridged as Etceteraville (1980 LP); re-released as The View From Here (2001 double CD), for Random Hold (David Rhodes, David Ferguson, Bill MacCormick, Peter Phipps)
    "Garden Of Luck" (1988 single b-side of "Burning Rain") for Crazy House (David Luckhurst and Peter Parsons)
    Fractal Bridge (1996 CD) for David Jackson

    VAN DER GRAAF GENERATOR - discography
    Van Der Graaf Generator je jednou z nejznámějších anglických art rockových kapel a její počátky se datují do roku 1967, kdy Peter Hammill založil se svými spolužáky na Manchersterské Univerzitě svou první kapelu.

    V původní sestavě však vydržela necelý rok a po několika změnách v roce 1970 přišel saxofonista a flétnista David Jackson, který se významně podílel na celkovém zvuku následujících alb. I když byla skupina na vrcholu, v roce 1972 ji Hammill rozpustil a věnoval se vlastní sólové dráze. V roce 1975 se kapela dala na další tři roky znovu dohromady a v tomto období vznikla kritikou i fanoušky velmi oceňovaná deska Godbluff, po níž následovala alba Still Life, World Record a The Quiet Zone / The Pleasure Dome.
    V roce 2005 byli Van Der Graaf Generator znovu obnoveni a od té doby stihli vydat 3 alba, z toho poslední v roce 2008 s názvem Trisector. Nahráno bylo v původní sestavě z roku 1968, kterou tvoří Hugh Banton, Peter Hammill a Guy Evans.

    Studio albums
    1969 - The Aerosol Grey Machine
    1970 - The Least We Can Do Is Wave to Each Other
    1970 - H to He, Who Am the Only One
    1971 - Pawn Hearts
    1975 - Godbluff
    1976 - Still Life
    1976 - World Record
    1977 - The Quiet Zone/The Pleasure Dome
    1982 - Time Vaults
    2005 - Present
    2008 - Trisector

    Live albums
    1978 - Vital
    1994 - Maida Vale
    2007 - Real Time
    2009 - Live At The Paradiso

    Compilations
    1972 - 68-71
    1980 - Repeat Performance
    1987 - First Generation
    1987 - Second Generation
    1993 - I Prophesy Disaster
    2000 - An Introduction
    2000 - The Box

    Singles
    1969 - People You Were Going To c/w Firebrand
    1969 - Afterwards c/w Necromancer
    1970 - Refugees c/w The Boat Of Millions Of Years
    1972 - Theme One c/w W
    1976 - Wondering c/w Meurglys III
    1977 - Cat's Eye/Yellow Fever (Running) c/w Ship Of Fools

    Videos
    Masters From the Vaults (Belgian TV session, March 1972) (Feb 2003) (DVD) (incorrectly labelled on the DVD as having been in 1971)
    Godbluff Live (Live in Charleroi 1975 + the same Belgian session) (July 2003) (DVD)
    Inside VdGG (includes the two mentioned above + Beat Club 1970) (2005) (DVD)
    Live At The Paradiso (registration of the concert at Paradiso, Amsterdam, 14 April 2007) (June 2009) (DVD)

  • PETER HAMMILL solo - Klik pro originální velikost
    1015