1015
EN CZ
HISTORIE - akce dle roků - PODROBNÉ INFORMACE
vše  1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
JON ANDERSON
web headlinera

  • Divadlo Broadway
  • 20. 09. 2005 - začátek 20:00

    Mediální partneři
  • Radio Beat 95,3 FM

    Vstupné: Vstupenky na sezení za 1400,-, 1200,- a 900,- Kč v pokladně divadla, v síti Ticketportal a online na

    Předprodej
  • Ticketportal
  • JON ANDERSON - Klik pro originální velikost
    Recenze / článek k akci
    Zpěvák Yes provázel písňovým planetáriem

    Když Jon Anderson, zpěvák britské kapely Yes, přijel na sólový koncert do pražského Divadla Broadway, nečekal ho plný sál.
    Legendární Yes, se kterými vystoupil loni v pražské Sazka Areně, asi mají větší přitažlivost. Ale bylo dobré Andersona poznat jako přičinlivou osobnost s bohatým katalogem vlastních nahrávek, ze kterých zpěvák během úterního večera také čerpal. Tíha celého představení ležela jen a jen na něm.
    Anderson se představil jako renesanční umělec střihu Paula McCartneyho. Doprovázel se na kytaru, kytarový syntezátor či klávesy, a když si potřeboval přikrášlit zvuk, šlápl na pedál speciálních efektů. Z reproduktorů rázem zazněly smyčce nebo vícehlasy.
    Na půdě muzikálového divadla, které běžně využívá hudbu ze záznamu, to nevyznělo křečovitě. I když člověku se občas vkradl pocit, že do živě perlivé hudby Anderson zbytečně přisypal anabolika umělých zvuků. Prostý písničkářský doprovod s kytarou nebo přímočařejší aranžmá působily nejpřirozeněji. Třeba když Anderson připomněl chytlavý hit kapely Yes Owner Of A Lonely Heart, uvedl svou novou píseň White Buffalo nebo si pohrál s citací Lennonovy hymny Give Peace A Chance, která mu náhle přišla na mysl.
    Ačkoli zpěvákovi bude v říjnu jedenašedesát, jeho vokál zůstal dětsky tenký, jakoby romanticky užaslý a nádherně barvitý. Souzněl s projekcemi fantaskních krajin a vesmírných dálav, které provázely Andersonovy písně ze sólových alb i dávných desek, jež zpěvák nahrál společně s řeckým klávesovým mágem Vangelisem Papathanassiouem. Točité schůdky a jiné zbytky dekorací z muzikálu Tři mušketýři, které lemovaly pódium, vizuální podobu vystoupení nechtěně doplňovaly.
    Andersonovou výhodou byl smysl pro humor v průpovídkách, kterými naivní patos nebo některá kýčovitá aranžmá shazoval. Ale celkový dojem byl výborný. Jon Anderson měl přesvědčivost vypravěče, který posluchače provedl svým světem připomínajícím planetárium.
    A rovněž potvrdil, že kouzlo vrstevnatých kompozic kapely Yes, jež Anderson odstrojil do naha, zůstává v jejich neokoralé melodičnosti.

    autor: Vladimír Vlasák, MF Dnes
    Zpěvák Yes: Každý den pro mě znamená výzvu

    Normální hlas zpěváka Jona Andersona, jenž vystoupí dnes v pražském Divadle Broadway, vůbec nepřipomíná tu jasnou, zvonivou barvu, kterou známe z nahrávek legendární britské skupiny Yes.

    Je lehce chraptivý, dalo by se říct až zakouřený: "Moje sólové turné je výsledkem toho, že jsme museli na čas uspat Yes. Vždyť jsme spolu šestatřicet let, posledních osm let bylo hodně intenzivních. Za tu dobu měl každý spoustu vlastních nápadů, které se pro Yes nehodily a které si nyní chceme každý konečně uskutečnit,“ říká zpěvák.
    Když se v roce 1969 Yes vynořili, byla to neuvěřitelná bomba. Jak je možné, že se takové věci mohly v té době urodit a dnes nic takového nevzniká?
    Já myslím, že se skvělé věci rodí i teď. Ale tehdy se gramofonové firmy takových věcí nebály. Třeba naše album Close To The Edge by dneska ani nemohlo vyjít. Ve firmě by člověka poplácali po rameni, ale nevydali by je. A když takovou desku nevydáte ve velkém rozměru, nemáte šanci dál růst. A když nemáte šanci dál růst, zůstanete vždycky při zemi.
    Vy jste byl vždycky hyperaktivní sólista. Když teď Yes nebudou na čas fungovat, nejspíš přijdete s řadou dalších projektů. Které to budou?
    Mám jich tolik, že nevím, jak je v příštích pěti letech stihnu. Každý den pro mě znamená novou výzvu. Chci se vrátit ke své první sólové desce Olias Of Sunhillow a po třiceti letech ji předělat pro DVD. V nejbližší době chci také natočit a pro DVD upravit skladby ze současného koncertního turné. A mám mnoho nabídek ke spolupráci. Před několika týdny jsem například připravil s kytarovým souborem California Trio koncert pro čtyři kytary. V dubnu jsem nahrával s brazilským géniem Miltonem Nascimentem. A v diáři mám několik dalších jmen.
    I jméno klávesisty Vangelise? Vaše společné album Can’t Find My Way Home patřilo k největším hitům osmdesátých let.
    Zatím ještě ne. Ale pár nápadů bychom on i já určitě měli.
    Po řadě desek s různými umělci jste se vydal na sólové koncertní turné. Prý vystupujete úplně sám.
    Je to pro mě obrovský zážitek. Pětatřicet let jsem z pódií shlížel na lidi z výšky a teď najednou jsem skoro mezi nimi. A můžu si s nimi povídat a můžu měnit pořadí skladeb! Ten nápad vznikl v New Yorku. Vedl jsem tam tvůrčí dílnu, pracoval jsem s posluchači jen s kytarou a klávesami. Mělo to velký ohlas, tak jsem si postavil celý program a zkusil pár koncertů na východním pobřeží a pak i v Jižní Americe. Potvrdilo se, že je to dobrý nápad, a tak jsem přijel i do Evropy.
    Je těžké stát na pódiu sám?
    Já nejsem sám. Pravda, s kytarou a klávesami jsem při vystoupení sám, ale celkem se na tom podílíme čtyři. Já, moje manželka a dva technici. Světla si taky řeším sám. Mám úžasnou pomůcku, která se jmenuje Midi Computer Animation, takže dojde i na vizuální efekty. A mám v programu i šest úplně nových skladeb, vytvořených jen pro tohle turné. Těžko říct, jestli je to těžší. Je to jiné. Pro mě i pro ty, kdo znají Yes. Tím spíš mám radost z ohlasů, které nás zatím provázejí.
    Vaše původní jméno je John. Proč jste si ho kdysi změnil na Jon? Nepletou si vás lidi s Ianem Andersonem z Jethro Tull?
    Občas ano, ale ne fanoušci, spíš novináři. V Anglii se v šedesátých letech lidi z jihu občas posmívali těm ze severu, že jsou burani, protože neumějí říct hlásku h. Tak jsem ze sympatie se severem vypustil "h“ ze svého křestního jména. A pak už se to změnit nedalo.

    autor: Josef Vlček, MF Dnes
    1015